Uzivatel Cavanist Vám zaslal květiny.

„Spokojenost? Tak zatím jsem tedy vyslechla lepší hodnocení :P“ - Vidíš, skoro to vypadá že neumíš dočkat času. Nebudeš/nemůžeš být potrestána, ale to už by bylo troufalé spekulování :)
Platí stejný logický sled jako u čtení, kterým se musím řídit dokud se nepředvedeš :) Můj žaludek napoví .)
Stejně dnes se jedná o přípravu pokud vím .) Takže zhruba pátá.. ok. Dobré by bylo, kdyby si dala vědět alespoň půl hodiny před tím.

Tak jsem si všiml, že mi (zase) někde utekl jeden den :)

Zítra (čtvrtek) můžeš třeba navečer dorazit jen na chvíli, ale záleží na Tobě. Nechci nic lámat přes koleno. Takže stačí buď napsat vzkaz sem nebo se ozvat. Doufám, že taška nebude moc těžká.

Jinak jestli se ti náhodou zdál můj vzkaz ze včera moc ostentativní, psal jsem ho v mírné podnapilosti :-)

Fajnšmekr je opravdu hrozivé označení, nevím proč ale v představivosti mi asociuje hlavního hrdinu na přebalu DVD s německou pornografií, nebo v té mírnější formě minimálně Jürgena, který si pochutnává na bavorské klobáse a jeho poctivě pěstěný knír zadržuje pěnu když pije bier.

Přece víš, že já jsem požitkář .)

Co se týče toho čtení, jsem tedy zvědav, v logické posloupnosti přijde můj komentář až s posledním dočteným slovem .)

Ahoj,
Chválím tě velice a také je vidět, že spontánnost je mocná čarodějka :)

To počtení, které jsi vyštrachala bude asi něco hodnotného, vycházím z určitého předpokladu :)

K tvé otázce.. cizí problémy dokážou být nepříjemné i pro člověka, který je poslouchá… jak ve smyslu protivnosti, tak i jak se snadno člověk setká z beznadějí přímým pohledem – a věř, bývá to pohled bolestný…
Není to však ta bolest, která je příčinou nebo přímým následkem - tedy bolest která „okupuje“ trpitele.
To co zabolet může, je na straně jedné bolest přenesená, způsobená soucitem či onou beznadějí, která člověku na chvíli vypálila oči.... na straně druhé je to pak sevřenost a jistá „vyblokovanost“ trpitele - které často bývají průvodními jevy všech strastí, ke kterým má člověk tendenci se pravidelně vracet a jen tak se jich nepustit…
Ovšem bolest může být i zdrojem síly… to zde ale rozvádět nebudu, budiž to jiným faktem, které jsem ochoten ti nabídnout :)

Tvé kulinářské schopnosti využiju rád. Stačí nějak formulovat požadavky. Co mě ale napadlo, naše setkání mají i poměrně veliký význam po zdravotní stránce – tedy nejen informacemi o tom co je zdravé, či o tom co by se snad mělo v oblasti duševní… naopak jsou tu věci, hutnější a zemitější –tak zemité, že se i má brada země dotýká. Žaludek tedy stojí se svým požadavkem jako další v řadě .)

:) Vzpomněl jsem si, že by ti to mohlo udělat radost, tvá mantra - http://7x.ro/1899

Aha, tak ke koníkům nepůjdeme, můžeme zajít jen k vodě a nebo na trojský zámek do zahrady nebo z Holešovic sjedem tramvají do té Stromovky, to je jedno. Tak v půl čtvrté u Mekáče. Budu se těšit:-)

Tak se domluvíme v pátek, podle map Hydrometeo.ústavu má v sobotu být dopoledne nad Prahou bouřka, lijas, tak bude možná příjemněji, ale možná taky jako v prádelně, když jim to nevyjde a bouže se opozdí na noc:-)

Že první dojem může být v disonanci s představou je věc pochopitelná, také jsem si myslel že máš přízvuk, (který byl následně vysvětlen tvým aristokratickým původem :)

Na tobě je milá jedna věc Happinessko, ve svém okolí potkávám vyhaslé dívky co v šestnácti byly hvězdami, tak rychle, že si to ani nestačily užít, a ani jim pořadně nedošlo proč. (Dá se předpokládat že jim narostla prsa, někdy krátce před tím).

Dnes už je jim jasné, že to byla blažená léta, co se nevrátí, a tak se zhlíží v odlesku někdejšího rozpuku a přemýšlí, čím nahradit to, co odchází - zatímco opravdová dáma zraje jako dobré víno. Ber to jako lichotku i důvod proč se na tvou návštěvu těším :)

A ještě jedna věc, mohu se zeptat zda je ve tvé terminologii slušná dívka synonymem pro (slušnou) divoženku?

Děkuju za pozvání a kterým směrem to tak máte nejblíž?:-)

Děkuji. Opět to bylo velice pěkné, procítěné počtení. Však tě i podezřívám z toho, že to děláš cíleně a kdyby ne tak alespoň víš, že mě to zasahuje v samém středu, tedy na tom samém místě, kde každá napnutá struna vibruje nejvíce.
Jen by bylo chybné myslet si, že to ve mne probouzí nějakou animální potřebu jejíž ukojení by mělo potvrzovat mou mužnost – nikoliv. Možná jsem v tomhle trochu výjimkou od ostatních mužů, takových co by chtěli s „jasným cílem“ dobývat ženskost silou... Zatímco tento „jasný cíl“ je v podstatě stejný - jeden a tentýž, pro mne je každá citlivá duše svébytným a rozmanitým originálem, který si za určitých okolností zasluhuje pozornost a jemnocit. Však každý kdo má nutkavou a nekorigovanou potřebu, ať si vyhledá dům, kde jsou ženy směnným zbožím a slouží jako nástroje mužova uspokojení, pokud po něčem takovém touží. Jinému zase ke štěstí stačí obdiv či úcta a přesto nemusí být ostatním zástupcům mužského pokolení ostudou. Nikde není psáno (snad jen ve scénářích co se okázale pyšní co největším počtem zvratů), že oním vrcholem musí být nutně jen jakési podlehnutí - tedy prolomení racionálních zábran pod tlakem pudovosti. Je naopak velice příjemné, že to může být také přijmutí, vědomé a chtěné, které je doprovázené vysokými hravými tóny, štiplavě pokušitelskými doteky na napnutých strunách, které jsou následně vystřídány klidnými hloubkami v erotickém duchu .)

Také zastávám to, že k životu je potřeba soukromí, proto čím méně sousedů potkávám o to jsem spokojenější. U jiných lidí mi to nevadí :-)
To co jsem ti řekl o sobě je alfa a omega existence v duchovní složce mého života. Je to soubor faktů, který jsem nemohl nijak ovlivnit. Něco co mne vždy bude ve vědomém chápání světa přesahovat, něco co bude stát mimo mé uchopení a k čemu se navrátím, až v momentě kdy svět opustím. Zda je to tajemství - jsem na rozpacích... jistě je to osobní ale ve své podstatě je nesmysl si na tento princip dělat jakýkoliv nárok. Každý lidský život je malým tajemstvím. Vím, že jsem byl (dočasnou) součástí jediného vědomí, které v naprostém osamocení zažívalo nejbolestnější ztrátu-smrt. V jednom a tom samém okamžiku však prožívalo vznik, jakýsi zázrak tvořený náplastí na temnou bolest - zázrak v podobě nového života. Toho jsem byl svým vlastním svědkem a to ještě předtím než jsem se narodil.
Ale ani mě nezbývá než se zhluboka nadechnout a jít dál prožívat svět - čelit novým bolestem s radostí :)


Pokud chceš okusit můj um, je to jen pod podmínkou že zvládneš konzumaci pomocí hůlek. Předpokládám tedy, že máš co trénovat :-)) Jsem hodně háklivý na detaily.
Fakt že jsem „na řadě“ přijímám. Ovšem případnou jizlivost nech za dveřmi, už jen kvůli samotnému úhoři, který zasluhuje respekt krále vod, souší a talířů jakbysmet .)

Ahoj Kačko, asi bych nejprve začal velikým smajlíkem :-))
Jak už víš u prvního odstavce tvého příběhu jsem se krásou zalykal - asi jako u vstupu do Pařížské :) Připomíná mi to New York, kde má každý lepší dům podobně honosný vstup a navíc recepčního, který zřejmě plní funkci hlídače. Podle mě by to byl ale otrava a vrchní pomlouvač, který by donášel na neposlušné dcerky, které si domů vodí cizince… Takže lépe, že tam žádný takový není :) A krom toho ten krásný panoramatický (nebo spíš panoromantický) noční výhled na hrad jen pár metrů od vchodu je něco, co prostě není možné v základní výbavě dodat .)

Co se procházky týče, to že jsem ti nalítnul, bylo mírné zklamání. Podotýkám mírné, neboť nejsem takový sebetrýznitel a masochista, abych se každou maličkostí nechal otrávit či abych se i za takových okolností nesnažil přičinit k tomu, aby dojem/pocit ze stráveného dne se na mě nešklebil ještě týden… i ty jsi nakonec ukázala, že vše se netočí jen kolem poslouchání či mluvení, ale také kolem laskavého přístupu a jiných příjemných činností :)
Z toho vyplívá jedna věc, kdyby se ti snad chtělo potěšit mě svíčkovou – nejen konzumací ale i detailním popisem přípravy (pro mne v edukativním duchu), tak alespoň vím jak se ti eventuelně odvděčit :))
p.s.
http://7x.ro/1883